Vyjádření u soudu v kauze ulice Horní

Vyjádření u soudu v kauze ulice Horní

I.

 

  1. Omluvám se soudu a všem přítomným, ale svou řeč musím začít poněkud zeširoka, ze zdánlivě odlehlé úrovně, která však s celou kauzou, ve kterém jsem stíhán, úzce souvisí.
  1. Když se v dnešní době zamyslíme nad tím, jaký by měl být podnikatel, jaká by měla být jeho firma, dostaneme většinově odpověď, že jeho firma by měla být společensky odpovědná a jako příklad takového podnikatele bude uváděn Tomáš Baťa. Už v knize profesora Synka – Podniková ekonomika, podle které se přednáší na vysokých školách s ekonomickým zaměřením již v prvním semestru, se dočteme následující: „Každý podnik by měl zkoumat a zvažovat důsledky své činnosti pro společnost. V ideálním případě by tato činnost měla být prospěšná jak podniku, tak i společnosti… Tomáš Baťa vždy spojoval činnost svých závodů s jejich nejširším sociálním zázemím a rozvojem obce. Je to patrné z velkorysé koncepce Zlína, kde vedle závodu vznikaly obytné čtvrti, hotel, obchodní dům, kino a další kulturní zařízení… Většina zásadních podnikatelských rozhodnutí se ve větší či menší míře stává jistým kompromisem mezi „čistou“ ekonomickou racionalitou a sociální odpovědností podniku.“.
  1. Podle zákona je sice obchodní společnost založena za tím účelem, aby produkovala a maximalizovala zisk a zvyšovala hodnotu podniku, na druhé straně je velmi oceňován přístup těch podnikatelů, kteří se zajímají i o společenský přesah, který má jejich podnikání.
  1. Stejně tak Tomáš Baťa byl oceňován pro výstavbu bytových domů a domků, kina, nemocnice a dalších potřebných institucí, které však ke svému podnikání bezprostředně, resp. zdánlivě nepotřeboval. Dokonce i v současné době kraje, vláda a dokonce i OSN oceňují takto společensky zodpovědné podnikatele.
  1. O co méně společensky odpovědná by měla být obec? Obec je společenstvím občanů a nikde v zákoně se nedočteme, že by měla produkovat, resp. maximalizovat zisk. Ani že by měla maximalizovat zisk z prodeje nemovitostí, pozemků či bytů. Obec by měla být tím prvním, kdo se chová společensky odpovědně a ve prospěchu rozvoje obce a upřednostňuje prospěch společnosti před tvorbou vlastního zisku.
  1. Je velice zvláštní, pokud na jedné straně bude stát oceňovat soukromé podniky, které nehledí pouze na maximalizaci svého zisku a které současně investují i do veřejného prostoru, a zároveň na straně druhé budeme postihovat komunální politiky, kteří údajně měli prodávat obecní pozemky za cenu, o které státní zástupce dnes tvrdí, že byla nesprávná, neboť byla podle jeho názoru nižší než tržní.
  1. V době, kdy vznikal platný zákon o obcích, zákonodárce ani nenapadlo, že by některý policista či státní zástupce obvinil zastupitele za obdobný prodej obecního majetku. Bohužel i takoví se ale našli, a tak byla přijata novela zákona o obcích, kde je již striktně uvedeno, že cena není tím kritériem, podle kterého se má posuzovat, zdali byl prodej správný či nikoliv, resp. že cena nemůže být jediným kritériem.
  2. Předmětem tohoto soudního jednání je prodej obecního majetku v roce 2009. Z Ústavy České republiky jasně plyne, že obec má svou svrchovanost a o svých záležitostech si rozhoduje sama. Tím hlavním, kdo v dané obci rozhoduje, jsou občané – voliči, kteří ve volbách mohou vedení obce spočítat, jak v uplynulém volebním období spravovalo majetek obce a zda jednalo společensky odpovědně. Že k tomuto prodeji došlo, bylo ve Frýdku-Místku všeobecně známo. Rok po schválení tohoto prodeje zastupitelstvem se konaly komunální volby. Žádná z kandidujících politických stran tento prodej za nesprávný neoznačovala. Byl to rok 2010. Občané obce ve volbách konaných v roce 2010 rozhodli, že vše bylo v pořádku. Naše politická strana v těchto komunálních volbách zaznamenala ve Frýdku-Místku dokonce ještě větší volební úspěch než v roce 2006.

II.

  1. Přístup obce ke svým občanům by měl být transparentní, rovný, předvídatelný, a to bez ohledu na pohlaví, vyznání či politické smýšlení. Kdyby se při prodeji pozemků na ulici Horní jednalo o případ, kdy by byla uměle ponížena kupní cena pro určitou skupinu žadatelů, bylo by možné na takové počínání pohlížet jako na zvýhodňování některých kupujících. To se ale v tomto případě nestalo!
  1. Ve Frýdku-Místku panovala shoda napříč celým politickým spektrem na tom, jakým způsobem se prodávají nemovitosti ve vlastnictví obce. Jasným důkazem je usnesení majetkové komise (dříve majetkového výboru) z roku 2007, které stanovilo výše kupních cen nemovitostí pro podnikatelské i nepodnikatelské účely. V tomto usnesení ze dne 11. 04. 2007 je celé město rozděleno na jednotlivá katastrální území, jsou zde zohledněny kromě základní ceny i další okolnosti, jako je například svažitost pozemku, zdali se jedná o pozemek pro výstavbu rodinného domu, neexistence přístupu, atraktivnost, existence inženýrských sítí atd.
  1. Podle tohoto „ceníku“, který schválila majetková komise složená ze zástupců všech politických uskupení zastoupených v zastupitelstvu, se prodávaly všechny obecní nemovitosti na území města od roku 2007. Na tomto „ceníku“ se shodly všechny politické strany zastoupené v zastupitelstvu, tedy včetně opozičních. Podle pravidel obsažených v tomto „ceníku“ byla v roce 2009 stanovena cena i pro pozemky na ulici Horní a za tuto cenu se pozemky následně prodávaly. Tento přístup byl absolutně transparentní, nediskriminační a rovný pro všechny obyvatele obce a pro všechny občany obce byl předvídatelný! Naopak, kdyby se pouze v případě pozemků na ulici Horní prodávalo za vyšší cenu, než bylo v té době obvyklé a než byla stanovena podle tohoto „ceníku“, jednalo by se zcela jistě o nerovný přístup k občanům.

III.

  1. Dále je zapotřebí upozornit na fakt, že takto nastavený systém prodeje nemovitého majetku ve vlastnictví obce nebyl žádnou novinkou. Šlo o praxi, která ve Frýdku-Místku fungovala minimálně od roku 1999. Tyto ceníky byly postupně schvalovány a vydávány v letech 1999, 2001, 2007 a 2011.

IV.

  1. Již v roce 2004 společnost Sey Development a.s. žádala o odkup pozemků v lokalitě ulice Horní. Tehdy městu navrhovala cenu 70 korun za metr čtvereční. Zastupitelstvo v roce 2005 stanovilo cenu 265 korun s tím, že kupní cena je platná po dobu 3 let. V roce 2009 na vyzvání magistrátu společnost Sey Development uvedla, že za cenu 265 korun nemá o tyto pozemky zájem. Kdyby cena obvyklá v čase a místě byla v roce 2009 700 korun, jak tvrdí obžaloba, nebo 350 korun, jak tvrdil znalecký posudek Ing. Loupa, pak by byla tato soukromá obchodní společnost asi neskutečně hloupá, kdyby odmítla takto údajně výhodný nákup. Mohla pozemky koupit, rozparcelovat a postupně prodat, tedy mohla by postupovat tzv. developersky, a její čistý zisk by pak mohl být roven tvrzené škodě, o které hovoří obžaloba a o které obžaloba tvrdí, že vznikla městu! Toto je přece jasný důkaz o nesmyslnosti celé obžaloby!
  1. Proč by si soukromá obchodní společnost nechala ujít možnost takového několikamilionového zisku? Odpověď je prostá. Cena obvyklá v té době ani náhodou nebyla 700 korun, když cena obvyklá v té době dokonce nedosahovala ani 350 korun, což společnost Sey Development tehdy dobře věděla, když toto ostatně dokládá i znalecký posudek založený ve spise. Právě u společnosti Sey Development zafungoval trh, střet nabídky a poptávky, od něhož lze dovodit cenu obvyklou.

V.

  1. Naprosto jasným důkazem uplatňování tzv. výběrové spravedlnosti ze strany orgánů přípravného řízení je fakt, že bylo obviněno, resp. obžalováno pouze 8 zastupitelů z 34, kteří prodej odsouhlasili, resp. z 37, kteří se jednání zastupitelstva účastnili. Pokud obžaloba hovoří o nesplnění zakročovací povinnosti, tak přece i ti tři přítomní zastupitelé nehlasující „pro návrh“ by podle logiky obžaloby měli splnit svou zakročovací povinnost, zvláště zastupitel Ing. Michal Hájek, který se na policii vyjádřil tak, že podle něj byla tehdy cena obvyklá 800 korun a že v té době měl vlastní zkušenost s nákupem pozemku, a že asi proto se mu cena zdála nízká, když měl pochybnosti, a proto pro tento bod nehlasoval.
  1. Pravomoc prodávat nemovitosti ve vlastnictví obce má ze zákona pouze zastupitelstvo, nikoliv rada. Pro prodej hlasovalo 34 osob bez ohledu na to, zdali byli v koalici nebo v opozici. Státní zástupce si vybral pouze 8 zastupitelů, kteří v té době byli i v radě města, a snaží se to zdůvodňovat tím, že radní údajně měli více informací. Státní zástupce se v této souvislosti ani neobtěžoval zajistit pro vyšetřování důvodovou zprávu pro jednání zastupitelstva, ve které se hovoří o znaleckém posudku Ing. Loupa, jenž stanoví cenu obvyklou ve výši 350 korun, když v této důvodové zprávě se rovněž hovoří o absenci inženýrských sítí, resp. o tom, že je nutné vybudovat inženýrské sítě. Já osobně jsem státnímu zástupci tuto důvodovou zprávu donesl s návrhem na založení do spisu.
  1. Když mi paní vyšetřovatelka při výslechu obviněného v rámci naší diskuse oznámila, že rada nesdělila zastupitelům informace o tom, že existuje znalecký posudek, nevěřil jsem vlastním uším. Paní vyšetřovatelce jsem oznámil, že jsem osobně do spisu zakládal důkaz, který tuto tezi vyvrací. Mám na mysli materiál pro zastupitelstvo obsahující důvodovou zprávu k jednotlivým bodům, včetně důvodové zprávy hovořící o tom, že znalecký posudek Ing. Loupa stanovil cenu obvyklou na 350 korun. Na to už mi paní vyšetřovatelka nebyla schopna říci ani slovo.
  1. Nikdy bych nečekal, že policista, který vede vyšetřování, obvinění opírá o zcela zřejmou nepravdu a ani po šesti měsících od zahájení trestního stíhání (vypovídal jsem v dubnu 2017, usnesení o zahájení trestního stíhání bylo vyhotoveno v říjnu 2016) neví, co je obsahem trestního spisu, který zpracovává a který je povinen v té době znát lépe než kdokoliv jiný.
  1. Vyšetřovatel kapitán Pikala nás v této kauze obvinit nechtěl, avšak byl nahrazen novou vyšetřovatelkou kapitánem Wagnerovou, která od státního zástupce obdržela text obvinění a pouze nám tento text ve formě usnesení o zahájení trestního stíhání přeposlala. Nejednalo se o pouhý běžný pokyn státního zástupce k zahájení trestního stíhání, státní zástupce sám do svého pokynu text usnesení o zahájení trestního stíhání včetně rozsáhlého odůvodnění sepsal, načež paní vyšetřovatelka tento text pouze vtělila pod hlavičku policie a usnesení o zahájení trestního stíhání podepsala a rozeslala. V usnesení o zahájení trestního stíhání dokonce ani nebylo uvedeno, že trestní stíhání je zahájeno na pokyn státního zástupce, to bylo zjištěno až nahlédnutím do spisu.
  1. Pokud paní vyšetřovatelka od státního zástupce obdržela takovýto pokyn a pokud následující vyšetřování bylo dozorováno stejným státním zástupcem, muselo být paní vyšetřovatelce zřejmé, jakým způsobem si státní zástupce přeje, aby vyšetřování probíhalo. Za této situace paní vyšetřovatelka ani nemohla vést řízení objektivně, když byla pokynem státního zástupce přesně instruována, koho má a koho nemá obvinit. Objektivně samozřejmě nemohl být vykonáván dozor ze strany státního zástupce. To vyvolává vážné pochybnosti o objektivitě „zjištění“ prezentovaných v obžalobě.

VI.

 

  1. Kdyby rada chtěla před zastupiteli něco maskovat, schovávat, zastírat nebo nedodávat kompletní informace, pak by teoreticky mohla postupovat následovně: Důvodová zpráva v zastupitelstvu by nepochybně neobsahovala zmínku o ceně podle znaleckého posudku ani informaci o inženýrských sítích. Po schválení prodeje v zastupitelstvu by pak rada svým rozhodnutím zadala zakázku na výstavbu inženýrských sítí. Pokud by to proběhlo takto, dalo by se teoreticky spekulovat o určitém záměru radních. Jenže tato situace nenastala!
  1. Podívejme se na časovou osu událostí z roku 2009:

–              08. 06. 2009 – Návrh 6. změny zásobníku investičního odboru na zařazení akce „Inženýrské sítě na ul. Horní“.

–              15. 06. 2009 – Rada schválila 6. změnu zásobníku – od tohoto momentu je tato investiční akce věcí veřejnou pro zastupitele města!

–              01. 07. 2009 Majetková komise schválila záměr prodat pozemky na ulici Horní – byli přítomni jak koaliční, tak i opoziční zastupitelé; od tohoto momentu je tato informace veřejná pro koaliční i opoziční zastupitele!

–              13. 07. 2009 – Rada schválila záměr prodat pozemky na ulici Horní!

–              15. 07. 2009 – 31. 07. 2009 – Na úřední desce města byl zveřejněn záměr prodat pozemky na ulici Horní – od tohoto momentu je veřejnosti známa možnost koupit od města pozemky na ulici Horní!

–              14. 09. 2009 – Návrh 9. změny zásobníku investičního odboru na stanovení odhadované ceny u investiční akce „Inženýrské sítě na ul. Horní“ ve výši 30 milionů korun!

–              21. 09. 2009 – Rada schválila 9. změnu zásobníku investičního odboru!

–              21. 09. 2009 – Rada zadala zakázku na zpracování projektové dokumentace na výstavbu akce „Inženýrské sítě na ul. Horní“!

–              05. 10. 2009 – Majetková komise navrhla cenu na prodej pozemků na ulici Horní!

–              15. 10. 2009 – Rada doporučila zastupitelstvu prodej pozemků na ulici Horní!

–              02. 11. 2009 – Zastupitelstvo schválilo prodej pozemků na ulici Horní!

  1. Z této časové osy je naprosto zřejmé, že zastupitelé měli informace o inženýrských sítích ještě dříve, než byl vůbec radou schválen záměr prodat předmětné pozemky. Po každém zasedání rady obdrželi všichni předsedové klubů zastupitelů bez ohledu na politickou příslušnost kompletní usnesení rady včetně příloh. Dále mohli navštěvovat vedoucí příslušných odborů, kteří jim sdělovali další informace. Obzvlášť investiční odbor byl pravidelně navštěvován opozičními zastupiteli, kteří soustavně a důkladně kontrolovali práci koalice.
  1. Nelze ani v nejmenším hovořit o tom, že zastupitelé v listopadu 2009 neměli informace o inženýrských sítích nebo o znaleckém posudku Ing. Loupa. Většina členů majetkové komise, která navrhovala cenu prodeje 350 korun, byla zároveň i zastupiteli – tito zastupitelé byli přítomni jednání zastupitelstva a hlasování o prodeji pozemků, když pro tento prodej sami hlasovali. Pokud by v tom kdokoliv shledal sebemenší problém, zcela jistě by to na zastupitelstvu oznámil.
  1. Je zapotřebí si uvědomit, že tehdejší jednání zastupitelstva byla celkem bouřlivá. Připomínám, že v roce 2009 se na zastupitelstvu dramaticky probíral pracovněprávní spor se zaměstnanci městské policie, když k tomuto bodu bylo svoláno mimořádné jednání zastupitelstva a následně – v září 2009 – ODS vyzývala tehdejší primátorku Ing. Evu Richtrovou k rezignaci. Bouřlivě se tehdy projednávala otázka dvousetmilionového úvěru, otázka výstavby hospice, otázka zrušení finančního výboru, otázka zrušení chráněné dílny známá jako tzv. kauza Vacek atd. V dubnu 2009 opozice na zastupitelstvu navrhuje zrušení pozice uvolněného člena rady, kterou zastával Ing. Ivan Vrba. V listopadu 2009 ODS na zastupitelstvu navrhuje odvolat všechny členy rady za KSČM.
  1. V této souvislosti musím odkázat na zvukové záznamy z jednání zastupitelstva, když není možné tyto zvukové záznamy porcovat, jak to činí obžaloba, když obžaloba navrhuje k důkazu přehrání pouze té části, která se týká jednání zastupitelstva ohledně pozemků na ulici Horní. Je nezbytné přehrát celý zvukový záznam z jednání zastupitelstva, jakož i zvukové záznamy z jiných jednání zastupitelstva. Přehrání těchto celých zvukových záznamů budeme navrhovat k důkazu, aby měl soud možnost si utvořit „obrázek“ o tom, jak jednání zastupitelstva tehdy ve skutečnosti probíhala.
  1. Opozice se snažila všemi možnými prostředky komplikovat práci koalice, hledala chyby i v maličkostech, zacházela dokonce do osobních útoků vůči jednotlivým koaličním zastupitelům. Opozice tehdy zpochybňovala sebemenší detaily. Opoziční zastupitelé (avšak nejen ti) byli vždy na jednání zastupitelstva důkladně připraveni. Měli nastudované podklady, jak vyplývá ze zvukových záznamů. Měli nastudovaná usnesení rady, když tato usnesení byla všem zastupitelům zasílána elektronicky – materiály pro jednání zastupitelstva obdrželi zastupitelé cca deset dní před jednáním zastupitelstva, což ostatně v rámci přípravného řízení potvrdil i svědek Ing. Pavel Kocich; tedy zastupitelé měli vždy dostatek času na prostudování materiálů, na přípravu a na případné dotazy. Zastupitelé měli nastudovány zápisy z jednání rady – z audiozáznamu z jednání zastupitelstva se podává, že opoziční zastupitel za ODS Ing. Vít Roubal se na jednání zastupitelstva dotazuje právě na zápis z jednání rady o zrušení finančního výboru – tedy zápis z jednání rady mu byl zaslán nebo si jej jinak opatřil, zjevně jej četl a táže se na jeho obsah. Opoziční zastupitelé se pídili po detailech, nechali si opakovaně vysvětlovat i detaily, nechávali si předkládat i zadávací dokumentace k veřejným zakázkám atd. Když ucítili sebemenší příležitost vyjádřit kritiku, tak po ní okamžitě šli.
  1. Proč by v případě prodeje pozemků na ulici Horní opozice postupovala jinak? Zcela jistě by si nenechala ujít skvělou příležitost vytknout cokoliv vládnoucí koalici.
  1. K objektivnímu posouzení otázky, jak podrobně opozice kontrolovala práci vládnoucí koalice a jak bývali zastupitelé připraveni na jednání zastupitelstva a jak byli seznámení s podklady, budeme navrhovat přehrání audiozáznamů z jednání zastupitelstev. Nechť si soud následně sám utvoří „obrázek“ o tom, jak probíhala jednání zastupitelstva a jak opoziční zastupitelé jednotlivé body programu rozebírali a pitvali, a tedy o tom, jak důsledná byla ve své práci tehdejší opozice.
  1. Z audiozáznamů jasně vyplývá, že zastupitelé podklady studovali a podrobovali návrhy koalice kritice. V případě převodu obecních pozemků nebyl (kromě dotazu Ing. Michala Hájka) vznesen žádný dotaz, žádná připomínka, což znamená, že tento bod nebyl pro zastupitele jakkoliv problematický a že s tímto převodem a jeho podmínkami souhlasili.
  1. S ohledem na (poslechem audiozáznamů ověřitelnou) praxi lze s absolutní jistotou vyloučit, že by všichni zastupitelé shodně přehlédli sdělení o ceně podle znaleckého posudku Ing. Loupa. Z těchto audiozáznamů je patrné, že zvláště zastupitelé za ODS rozebírali jednotlivé body programu velmi podrobně a požadovali detailní odpovědi a vysvětlení. Dokonce i Jiří Velčovský, o kterém J. M. nyní tvrdí, že měl říci, že byl v souvislosti s hlasováním o pozemcích podveden, míval na zastupitelstvu mnoho dotazů, z koaličních zastupitelů možná nejvíce. I to plyne z audiozáznamů z jednání zastupitelstva.
  1. Vdalším průběhu řízení budu prostřednictvím svého obhájce konkretizovat, ze kterých jednání zastupitelstva budu navrhovat k přehrání audiozáznamy, když tyto musí být přehrány celé. Není možné k tomuto přistupovat tak jak obžaloba, která audiozáznam z jednání zastupitelstva konaného dne 02. 11. 2009 porcuje a navrhuje k přehrání jen jeho krátkou výseč, která zcela pomíjí celý kontext a charakter běžného jednání zastupitelstva.

VII.

  1. Je zapotřebí si uvědomit, že rozhodnutím zastupitelstva z listopadu 2009 zdaleka nekončí rozhodování zastupitelů o výstavbě inženýrských sítí na ulici Horní. Pro přehlednost přidávám další časovou osu, která dokladuje, že zastupitelé měli možnost tuto investiční akci mnohokrát zastavit, ale neučinili tak – věděli, že by to nebylo v zájmu rozvoje obce.

–              19. 11. 2009 – Rada projednala návrh rozpočtu na rok 2010.

–              30. 11. 2009 – Konal se seminář pro zastupitele k návrhu rozpočtu na rok 2010, přičemž všichni předsedové politických klubů obdrželi zásobníky investičních akcí. Zde je uvedena akce Inženýrské sítě ul. Horní pro rok 2010 již nad čarou s cenou 3 miliony korun.

–              07. 12. 2009 – Zastupitelstvo schválilo rozpočet na rok 2010 a uložilo radě schválit zásobníky investic. Zastupitelstvo nemuselo vyčlenit finanční prostředky na investiční akci výstavby Inženýrských sítí na ulici Horní. Toto byl zlomový okamžik.

–              17. 12. 2009 – Rada schválila zásobníky investic a oprav na rok 2010 ve znění, jaké bylo předloženo zastupitelům v listopadu 2009.

  1. Pro vysvětlenou je zapotřebí uvést jeden důležitý fakt. V zásobníku investic je mnoho desítek akcí. Jsou rozděleny do dvou kategorií – tzv. nad čarou a tzv. pod čarou. Akce nad čarou mají schválené finance a mohou se začít realizovat, ty pod čarou nemají schválené finance. Mnoho akcí ze zásobníku pod čarou se nikdy nerealizuje (z různých důvodů – např. nejsou finanční prostředky, dojde ke změně vedení města, technologicky to již není možné, neodsouhlasí to příslušný orgán atd.). Například lokalita Hliník – zde vybudování inženýrských sítí bylo v zásobníku investičních akcí, avšak nikdy se v rámci tohoto zásobníku nedostalo nad čáru.
  1. Existují případy, a není jich málo, kdy na určitou investiční akci se vypracuje studie, poté se vytvoří projektová dokumentace a následně se realizace nikdy neuskuteční. Může to být z mnoha důvodů, jak jsem uvedl. Zářným příkladem z poslední doby je rekonstrukce Kina Petra Bezruče na multifunkční divadelní sál. V roce 2013 proběhla architektonická soutěž, veřejnost i odborná porota se shodla na návrhu řešení, začalo se projektovat a loni, v září 2016, po mnoha letech příprav zastupitelstvo rozhodlo o zastavení tohoto projektu a začala se hledat jiná varianta. Dnes se připravuje přístavba multifunkčního sálu k Národnímu domu.
  1. Nikdo nikdy nemůže garantovat, zdali se jakákoliv investiční akce skutečně provede, neboť zastupitelé mohou kdykoliv rozhodnout o tom, že nebude realizována. Ani v žádných smlouvách ohledně pozemků na ulici Horní (nájemní smlouva, smlouva o budoucí smlouvě kupní, kupní smlouva) nikdy nebyl zakotven závazek města, že město inženýrské sítě vybuduje.
  1. Pokud chce obžaloba tvrdit, že bez výstavby inženýrských sítí by se v dané lokalitě nikdy nepostavily rodinné domy, pak toto není pravda. Pro kolaudaci rodinného domu stačí nezpevněný příjezd – nemusí být asfaltová silnice, přípojku ke kanalizaci rodinný dům nepotřebuje – může mít žumpu, která bude vyvážena, a elektrickou přípojku si stejně každý řeší sám. Jediné, co je nutné, je přívod vody, ale to už je výrazně menší investice.

IX.

  1. Pan státní zástupce se podivuje nad tím, jak je možné, že žádosti o koupi pozemků v dané lokalitě přicházely dříve, než byl záměr zveřejněn na úřední desce. Zpětně si to dnes vysvětluji celkem jednoduše. Je zapotřebí se na to podívat v širším kontextu. V roce 2004 developerská společnost Sey Development požádala o koupi předmětných pozemků, o rok později zastupitelstvo schválilo prodej těchto pozemků s platností 3 roky.
  1. V lednu 2009 pan Jiří Karlický podal žádost o koupi pozemku na ulici Horní. Byrokratický aparát magistrátu si patrně až tehdy uvědomil, že pozemky v této lokalitě jsou vázány smlouvou, která byla schválena zastupitelstvem, a že její platnost již pomalu vyprší. Proto dne 04. 02. 2009 vznesl odbor správy obecního majetku písemný dotaz na společnost Sey Development, zdali má i nadále zájem o koupi těchto pozemků. Dne 23. 02. 2009 město obdrželo dopověď, že za cenu 265 korun společnost Sey Development pozemky nekoupí.
  1. V ten moment je patrné, že pozemky jsou vyvázány z původní smlouvy a může si o jejich odkup zažádat kdokoliv. Zaměstnanci magistrátu si zcela jistě tuto informaci mezi sebou předávali, protože mezi 400 zaměstnanci se nepochybně nic neutají. Proto pro mne dnes již není překvapivé, že v březnu 2009 se objevují další žádosti o odkup pozemků, obzvlášť z řad některých zaměstnanců magistrátu, resp. osob jim blízkých.
  1. Zastupitelstvo města pak dne 20. 04. 2009 zrušilo své dřívější usnesení o prodeji pozemků společnosti Sey Development. Jednání je ze zákona veřejné a veřejně publikované včetně schválených usnesení. Takže v tento moment se veřejnost dozvěděla, že existují nějaké volné pozemky, které vlastní město a nikdo je zatím nechce koupit. Proto byly v dalším měsíci (květnu) podávány nové žádosti o odkup pozemků. A proto se za další měsíc (v červnu) zahájila příprava investiční akce inženýrských sítí. Bylo patrné, že veřejnost má o pozemky zájem.

X.

  1. Pokud státní zástupce vyčítá obžalovaným vybudování inženýrských sítí v lokalitě ulice Horní, je zapotřebí připomenout, že výstavba infrastruktury na území města je jedním z hlavních úkolů, který má obec řešit. Jen namátkou lze připomenout, že například na sídlišti Slezská se v rámci dotačního programu IPRM (Integrovaný program rozvoje města) investovalo cca čtvrt miliardy korun. Město buduje silnice, chodníky, staví dětská hřiště, rozšiřuje otopný systém, buduje kanalizace, vodovod a další infrastrukturu. Pokud by to obec nedělala, neplnila by svoje základní poslání, a vdané lokalitě pak nikdo neměl zájem žít.
  1. Je naprosto zřejmé, že každá koruna, kterou město investuje do veřejného prostoru a do infrastruktury, zvyšuje hodnotu nemovitostí, a to bez ohledu na vlastnickou strukturu. Například v dnešní době připravujeme investici za více než 300 milionů korun na vybudování kanalizace v částech města Skalice, Zelinkovice – Lysůvky a Chlebovice. Touto investiční činností všem majitelům soukromých pozemků v částech města zhodnotíme jejich majetek. A to je špatně? Státní zástupce mi při výslechu na tento můj dotaz odpověděl, že pokud takovou činnost děláme, máme pak v daném katastrálním území zavést speciální daň (poplatek), která by nám finanční prostředky vrátila zpět do rozpočtu města. To je ale již zásah do politického rozhodování obce, které nepřísluší nikomu jinému než zastupitelům a občanům ve volbách. Takové rozhodování určitě nepřísluší státnímu zástupci, resp. policii. Obec má hospodařit se svým majetkem, účelně s ním nakládat, a nikoliv každé rozhodnutí zaměřovat z hlediska jeho ziskovosti.
  1. To by pak mohlo být trestné i naše rozhodnutí, když jsme snížili místní koeficient u daně z nemovitostí z hodnoty 2 na hodnotu 1, čímž jsme „připravili“ městskou pokladnu o přibližně 30 milionů korun. Anebo že jsme osvobodili od poplatku za komunální odpad děti do tří let. O těchto rozhodnutích se má vést politická debata, a nikoliv trestní řízení. Státní zastupitelství nemůže být tím posledním orgánem, který bude definitivně rozhodovat, které politické řešení či politické rozhodnutí je správné a které nikoliv.

XI.

  1. Pan státní zástupce bohužel pojal tento případ jako politický proces. Obžaloval pouze členy ČSSD a KSČM tvořící tehdejší radu. To, že zastupitelé z jiných politických stran měli k dispozici naprosto veškeré informace při prodeji pozemků na ulici Horní, se mu vůbec nehodí. Buď by musel obžalovat všech 34, resp. 37 zastupitelů, anebo bychom zde vůbec nestáli.
  1. Z výpisu CESO (Centrální evidence stíhaných osob) na lustrovanou osobu Michal Pobucký, který je založen ve spise, můžeme zjistit následující. V roce 2012, 2013, 2014, 2015 a 2016 bylo zahájeno vždy nové, resp. další trestní řízení proti mojí osobě. V roce 2012 to byla tzv. psychická pomoc v tzv. kauze přestupky – jsem již pravomocně osvobozen. V roce 2013 tzv. kauza příkopy – dnes již existuje dodatek k policejnímu znaleckému posudku, když o zpracování tohoto dodatku požádal samotný soud, a podle tohoto dodatku byla zakázka zadána za cenu obvyklou. V roce 2014 zneužití reklamních ploch – odloženo, v roce 2015 na udání bývalého primátora za politické hnutí ANO Ing. R. V. na zneužití reklamních ploch – odloženo. V roce 2016 na udání bývalého primátora za politické hnutí ANO Ing. R. V. na prodej pozemků na ulici Horní.

XII.

  1. Pomineme-li v tuto chvíli fakt, že pan státní zástupce nejméně již v době zahájení úkonů trestního řízení v kauze prodeje pozemků na ulici Horní sympatizoval s politickým hnutím ANO, což bylo dokládáno v tzv. kauze příkopy, kdy je notářsky ověřeno, že státní zástupce na facebookovém profilu politického hnutí ANO tzv. lajkoval zde umístěné komentáře, a to v době doby, kdy ještě nebyl Ing. R. V. a další vyloučeni z hnutí ANO, nelze pominout samotnou osobu pana V.
  1. Pan V. byl spouštěčem kauzy prodeje pozemků na ulici Horní. Ve svém trestním oznámení uvádí, že cena, za kterou jsme prodávali pozemky, byla nízká a že se v té době musely ceny pohybovat kolem 500 korun. Sám pan V. dne 13. 02. 2012 kupoval ve stejné lokalitě pozemek pro stavbu rodinného domu, ve kterém dnes bydlí. Nakupoval jej tři roky po prodeji městských pozemků na ulici Horní. Za 1.384 metrů čtverečních pan V. zaplatil 185.000,- korun! Pan V. koupil v Lískovci pozemky za cenu cca 134 korun za metr čtvereční! Město prodávalo o tři roky dříve za cenu 190, respektive 240 korun za metr čtvereční. A pan V. pak šel a podal trestní oznámení, že to mělo být minimálně 500? Musel znát cenu, za kterou sám od soukromé osoby nakupoval pozemky v této lokalitě. Tak buď záměrně lhal, že má být cena minimálně 500 korun za metr čtvereční, anebo zapomněl, že sám koupil pozemek za ani ne 134 korun za metr čtvereční?

XIII.

  1. Obžaloba navrhuje u hlavního líčení vyslechnout desítky osob. V drtivé většině se jedná o zastupitele, kteří ve své době hlasovali o prodeji pozemků. Obsah výpovědí těchto osob však nemusí vždy nutně korelovat se skutečností, poněvadž se jedná o bývalé či současné politiky z různých politických stran. Nedá se a priori předpokládat, že tehdejší opoziční zastupitel bude nyní obhajovat návrh koalice, pro který třeba v roce 2009 zvedl ruku. Kromě toho zde mají být prováděny důkazy výpověďmi osob, které například byly v ČSSD, ale v dnešní době již v naší straně nejsou a s naší stranou se rozešly ve zlém. Zde mohu poukázat na Ing. P. N., někdejší zastupitelku, která se snažila pozastavit moje členství ve straně a snažila se mne vnitrostranicky zlikvidovat.
  1. Další takovou osobou je například J. M., který nikdy ani nebyl členem zastupitelstva obce, nebyl ani v majetkové komisi, a jeho výpověď je tedy naprosto irelevantní. Tento člověk však byl hlavním strůjcem mého vylučování z ČSSD. J. M. byl vyslýchán v přípravném řízení a je s podivem proč vlastně? Jeho svědectví je součástí obžaloby a J. M. ve své výpovědi hovoří o tom, že mu měl údajně zastupitel za ČSSD pan Jiří Velčovský něco říci. Pan Jiří Velčovský ovšem před několika lety zemřel, takže se jedná o informace z třetí ruky, které se nedají nijak ověřit, zdali jsou pravdivé. Obžaloba s výpovědí J. M. přesto argumentuje.
  1. Pan J. M. se snaží tvrdit, že Jiří Velčovský o okolnostech prodeje pozemků nevěděl a že to byl údajně podvod. Lze přitom jednoduše doložit, že Jiří Velčovský byl v roce 2009 nejen zastupitelem, ale dokonce i členem majetkové komise, byl dokonce členem majetkové komise i v roce 2007. Jeho podpisy na prezenčních listinách ze dne 21. 03. 2007 a ze dne 11. 04. 2007 jasně dokazují, že byl přítomen jednání majetkové komise, kde se stanovily ceny pro prodej nemovitostí, tedy i pozemků. Jinými slovy pan Jiří Velčovský byl v roce 2007 jedním z těch, kdo stanovovali prodejní ceny pozemků, byl i zastupitelem a v roce 2009 na zastupitelstvu hlasoval pro následný prodej pozemků v lokalitě ulice Horní. Není tedy pravdivé tvrzení J. M., že o tom Jiří Velčovský nevěděl, když je naprosto patrné, že při nastavování cen hlasoval pro.
  1. Ve spise je založena prezenční listina (na č.l. 1124), která dokládá, že Jiří Velčovský se účastnil jednání majetkové komise, na kterém se projednával prodej pozemků v lokalitě ulice Horní za cenu 350 korun za metr čtvereční. Pokud by Jiří Velčovský nesouhlasil s prodejem za cenu podle „ceníku“, na zastupitelstvu by na tuto skutečnost nepochybně upozornil.
  1. Z toho vyplývá, že J. M. nevypovídá pravdivě a jeho vystoupení je motivováno tím, aby mne poškodil, když jeho snahy o mé poškození lze dokladovat i novinovými články z let 2012 – 2014. Obžaloba však zřejmě má J. M. za důležitého a důvěryhodného svědka.
  1. Je vůbec otázkou, jak se J. M. na policii v této věci ocitnul. Byl předvolán policejním orgánem? Jak na něj policejní orgán potom přišel, když s celou věcí nemá nic společného? Přihlásil se J. M. policii sám? Odkud věděl, kam se má přihlásit a na koho se obrátit?

XIV.

  1. Je nutné upozornit na skutečnost, že osoby, které kupovaly pozemky na ulici Horní, platily městu kromě kupní ceny i další finanční prostředky. Obžaloba se snaží bagatelizovat tento fakt, ale její úvaha je chybná. Město prodávalo pozemky specifickým způsobem, a to v případě všech pozemků určených pro jakoukoliv výstavbu. Kupující nejprve musel uzavřít nájemní smlouvu na daný pozemek a následně smlouvu o budoucí smlouvě kupní, ve které se zavazuje na pozemku začít budovat stavbu. V dané smlouvě je specifikováno, že kupní smlouva bude uzavřena až tehdy, když bude zpracován geometrický plán, ve kterém bude zaměřena stavba, případně rozestavěná stavba rodinného domu. Tato podmínka byla součástí všech prodejů pozemků určených pro výstavbu. Důvod byl jednoduchý. Zaručoval městu mít kontrolu nad tím, že na prodávaném pozemku skutečně vyroste stavba rodinného domu, když za účelem výstavby rodinného domu byl každý pozemek prodáván.
  2. Nájem z této nájemní smlouvy se nutně musí započítávat do samotné kupní ceny a je třeba jej odečíst z tvrzené škody, protože je naprosto bláhové předpokládat, že by se našel jediný soudný člověk, který by si pouze pronajal pozemek, aniž by podepsal smlouvu o budoucí smlouvě kupní, a který by začal stavět rodinný dům na takto pronajatém (tedy cizím) pozemku. Do budoucna by mu totiž hrozilo, že by o stavbu přišel. Zájemci o pozemky uzavírali nájemní smlouvy s tím, že pozemky budou následně kupovat. Jinak by si je z logiky věci nepronajímali. Nájemné a kupní cena jsou tak naprosto neoddělitelné součásti a je třeba s nimi jako s celkem počítat jako s příjmem města.
  1. Cena za prodávaný městský pozemek je rovna součtu ceny kupní a stanoveného nájemného. Město by mohlo klidně rovnou schválit prodej pozemků, aniž by existoval nájemní vztah. V roce 2009 se ale uzavřely nájemní smlouvy, smlouvy o budoucí smlouvě kupní a až po zaměření hrubé stavby docházelo k uzavírání samotných smluv kupních. Z každé takto prodané nemovitosti získalo město fakticky více, než se uvádí v obžalobě a než odpovídá samotným kupním cenám.
  1. Dále je třeba upozornit na to, že některé pozemky se nakonec neprodaly, a přesto z nich město získalo peníze. Nájemci po nějaké době nezačali stavět rodinný dům, a podmínky smlouvy o budoucí smlouvě kupní tak nebyly naplněny. Nájemci ale přesto všechno zaplatili městu na nájemném nemalé finanční prostředky.

XV.

  1. Pokud se jedná o znalecký posudek Ing. Šmídy zajištěný policií, tomu vytýkám následující:
  1. Tento znalecký posudek byl policejním orgánem zadán nesprávně. V takovém případě pak znalci ani nevyčítám, že dospěl k nesprávným závěrům. Pokud měl znalec stanovit cenu obvyklou, měl stanovit cenu, která byla obvyklá v daném místě a v daném čase, tedy v době, kdy rozhodlo zastupitelstvo o prodeji. Tedy měl stanovit cenu obvyklou ke dni 02. 11. 2009, přičemž znalec měl stanovit cenu obvyklou předmětných pozemků ve stavu, v jakém se k tomuto datu nacházely.
  1. Znalci však musím vyčíst, že nezkoumal žádné reálné převody srovnatelných pozemků, žádné takové reálně uskutečněné převody ve svém znaleckém posudku nezmiňuje. Znalec evidentně neměl k dispozici žádné kupní smlouvy, jejichž předmětem by byly srovnatelné pozemky a ze kterých by bylo možno dovodit cenu obvyklou v daném čase a v daném místě ve výši 700 korun za metr čtvereční.
  1. Ze spisu se přitom podává, že dnes jsou k dispozici informace o reálně uskutečněných prodejích pozemků, resp. pozemků s rozestavěnou stavbou přímo v dané lokalitě, od nichž by bylo možné odvodit cenu obvyklou. Jedná se o prodej pozemku paní Blažejovou panu Kohoutovi, prodej pozemku paní Pokludovou panu Bartečkovi a prodej pozemku panem Gříbkem panu Děmbecovi. Jde o reálně uskutečněné prodeje, nejde o žádná sdělení neuvedených a neznámých realitních kanceláří z roku 2016 o tom, jak to údajně bylo v roce 2009. Jedná se tedy o ceny obvyklé v místě a čase, i když o rok či dva později. V případě těchto prodejů byla cena za jeden metr čtvereční obdobná té ceně, za kterou prodávala obec v roce 2009, když případně vyšší cena je odrazem skutečnosti, že zde byly vybudovány základové desky a rozestavěné stavby.
  1. Tento policejní znalecký posudek do ceny nijak nepromítá vliv městem nastavených podmínek, tedy povinnost zájemců ve stanoveném čase vybudovat základovou desku a obvodové zdivo do určité výšky.
  2. Znalci Ing. Šmídovi dále vytýkám postup při zpracování znaleckého posudku. Tento znalec v přípravném řízení uvedl, že pokud jde o cenu obvyklou, tak tuto stanovil na 700 korun na základě osobní zkušenosti porovnáním informací z realitních kanceláří, s tím, že vycházel z údajů Českého statistického úřadu o průměrných cenách pozemků v ČR dle okresů a velikosti obcí v letech 2009 až 2011 a že pokud jde o katastr nemovitostí, tak smlouvy na koupi okolních pozemků si znalec nevyžadoval. Takto se přece nezjišťuje cena obvyklá!!! Nevíme, o jaké realitní kanceláře se mělo jednat, když tyto znalec nijak nespecifikuje. Nevíme, zda a s kým tam znalec jednal. Nevíme, co mu v realitních kancelářích sdělili, když o tom neexistuje jakýkoliv záznam.
  1. V těchto souvislostech chci připomenout nález Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 299/06 („Hodnotit je třeba celý proces utváření znaleckého důkazu, včetně přípravy znaleckého zkoumání, opatřování podkladů pro znalce, průběh znaleckého zkoumání …“), a rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 5359/2007 („Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru.“). Těmto požadavkům však policejní znalecký posudek absolutně nemůže dostát.
  1. Připomínám, že znalec Ing. Šmída na straně 3 svého znaleckého posudku uvádí: „O pozemky byl dle spisu zájem i (pozn.: patrně ze strany) developerských společností.“. Pravý opak je pravdou. Společnost Sey Development pozemky nechtěla. O tvrzeném tehdejším zájmu ze strany jiných developerských společností neexistují žádné poznatky. Znalec tedy vychází z mylných východisek. V době, ke které měl znalec pozemky ocenit, zájem ze strany developerských společností o tyto pozemky nebyl.
  1. Způsob, jakým policejní orgán (pod dozorem státního zástupce) opatřoval důkaz tímto znaleckým posudkem dobře ilustruje nestandardní, neobjektivní, předpojatý a tendenční postup, který v této trestní věci zvolily orgány přípravného řízení. Policejní orgán jakožto laik v oblasti oceňování nemovitostí v této souvislosti svým opatřením přibral znalce Ing. Šmídu. Ačkoliv policejní orgán za účelem vyhodnocení této odborné otázky přibral znalce, který by měl být kompetentní k vyhodnocení této odborné otázky, samotný policejní orgán (ač laik v této oblasti) v textu svého opatření předpojatě vyjadřuje své „odborné“ stanovisko k otázce ceny obvyklé v případě předmětných pozemků, když v části svého opatření označené jako „popis a bližší specifikace skutku“ uvádí následující: „Dosud neustanovení statutární zástupci města Frýdku-Místku, tedy v postavení veřejných činitelů, v úmyslu sebe či jiného neoprávněně obohatit umožnili svým rozhodnutím prodej pozemků v atraktivní lokalitě Nová osada u restaurace Hrad v majetku města za cenu výrazně nižší než byla jejich cena obvyklá (tržní), konkrétně za 190,- Kč/m2 a 240,- Kč/m2, když cena obvyklá se měla pohybovat cca 700,- Kč/1 m2, čímž měla být způsobena škoda statutárnímu městu Frýdek-Místek nejméně ve výši 500.000,- Kč.“. Tedy policejní orgán (pod dozorem státního zástupce) ve svém opatření předem ve vztahu k přibranému znalci vyjádřil, jak by si představoval, že by podle něj měla vypadat cena obvyklá. Z celého spisu není zřejmé, jakým způsobem a na základě jakých informací policejní orgán tehdy určil, jaká podle něj měla být cena obvyklá v roce 2009. Přibraný znalec následně v rámci stanovení ceny obvyklé tuto představu, resp. přání policejního orgánu beze zbytku naplnil, když k otázce stanovení ceny obvyklé na straně 7 svého znaleckého posudku lakonicky uvedl, že „Cenu obvyklou za 1m2 pozemků v dané lokalitě ul. Horní v k.ú. Lískovec u Frýdku-Místku ke dni 02. 11. 2009 stanovuji ve výši 700,– Kč.“.
  1. Znalecký posudek Ing. Lubomíra Šmídy je tedy zcela nepřezkoumatelný, a tedy pro účely tohoto trestního řízení naprosto nepoužitelný, a vůbec by se k němu nemělo přihlížet.

XVI.

  1. Orgánům přípravného řízení však nevytýkám pouze to, že trestní stíhání opřely o takto problematický znalecký posudek.
  1. Jako vadné vnímám opatřování důkazů ve formě podávání vysvětlení těch zastupitelů, kteří obvinění nebyli. Tvrdím, že orgány přípravného řízení mají informace obstarávat, a nikoliv obstarané informace rozšiřovat mezi osoby podávající vysvětlení. Mám vážnou obavu, že nesprávným postupem zvoleným policií došlo k následnému ovlivnění osob podávajících vysvětlení, tedy obžalobou navrhovaných svědků.
  1. Je pochopitelné, že poté, co policejní orgán těmto osobám podávajícím vysvětlení předestíral skutečnosti týkající se existence znaleckého posudku Ing. Loupa a dalších okolností, tak se tyto osoby samy začaly preventivně hájit (a uváděly, že tyto okolnosti jim známy nebyly), neboť jinak, tedy kdyby uvedly, že o znaleckém posudku Ing. Loupa a ostatních okolnostech věděly, mohly by riskovat, že by byly rovněž trestně stíhány.
  1. V tomto kontextu je třeba hodnotit výpovědi těchto osob, a to i ty jejich výpovědi, které zazní u soudu. Naši obhájci neměli možnost kontrolovat, zda výslechy probíhaly řádně, neboť tyto výslechy byly opatřovány v rámci prověřování. Manipulativní způsob pokládání otázek, ze strany policejního orgánu, tedy nemohl být jakkoliv korigován. Nicméně způsob, jakým byly policejním orgánem vedeny výslechy těchto osob, zcela jistě ovlivní výslech těchto osob u hlavního líčení, resp. tyto osoby navede, jak u hlavního líčení mají vypovídat, aby se vyhnuly problémům, kterým nyní musíme čelit my, obžalovaní.
  1. Mé pochybnosti v tomto směru zesiluje skutečnost, že obsah těchto výpovědí získaných v rámci prověřování je v hrubém rozporu s fakty doloženými objektivními důkazy. Tedy celý postup policie v rámci prověřování hrubě ovlivnil všechny následné výpovědi všech těchto osob, které nyní obžaloba navrhuje vyslechnout jako svědky.
  1. Z obsahu úředních záznamů jasně vyplývá, že policejní orgán v rámci podání vysvětlení kladl otázky dnes neobviněným zastupitelům návodným způsobem tak, aby se tyto osoby podávající vysvětlení cítily ohroženy trestním stíháním, avšak současně jim policejní orgán jedním dechem nabízel způsob, jak se obhájit, resp. vyvinit, čehož tyto osoby logicky využily a uvedly, že rozhodné skutečnosti jim nebyly známy a že kdyby jim tyto skutečnosti známy byly, tento bod by pravděpodobně nepodpořili.
  1. Rovněž jako nepřijatelné je třeba hodnotit, že policejní orgán těmto osobám následně kladl spekulativní a sugestivní otázky, jak by hlasovali, jak by na zastupitelstvu reagovali, pokud by věděli, že … Je zřejmé a logické, že se tyto osoby pokoušely vymlouvat na druhé, aby se samy obhájily. Policejní orgán těmto osobám při podání vysvětlení v podstatě nabízel variantu, co lze tvrdit, aby nebyli mezi obviněnými. Na druhé straně se policejní orgán těchto osob již netáže, proč podpořily rozpočet na rok 2010 rezervující prostředky pro budování infrastruktury, resp. inženýrských sítí v lokalitě ulice Horní.
  2. Pokud neobvinění zastupitelé podpořili přijetí rozpočtu obce na rok 2010, ve kterém jsou rezervovány prostředky na budování infrastruktury, resp. inženýrských sítí v lokalitě ulice Horní, jejich dnešní postavení do role svědků předpokládá, že tito neobvinění zastupitelé se k výkonu svého mandátu údajně staví zcela lhostejně a vůbec žádné podklady pro jednání zastupitelstva nestudují. Zde se hodí připomenout, že v takovém údajně lhostejném přístupu, který zde státní zástupce neobviněným zastupitelům nevytýká, v jiné kauze, ve které jsem rovněž i já trestně stíhán, tedy v kauze „Příkopy“, tentýž státní zástupce spatřuje nepřímý úmysl.
  1. Skutečnost je však zcela jiná. Dnes neobvinění zastupitelé schválili rozpočet na rok 2010 včetně prostředků rezervovaných na budování infrastruktury, resp. inženýrských sítí v lokalitě ulice Horní, neboť se ztotožňovali se záměrem města. Jinak by na zastupitelstvu projednávajícím rozpočet na rok 2010 konaném v prosinci 2009, tedy cca jeden měsíc po zastupitelstvu, na kterém byl schválen prodej obecních pozemků na ulici Horní, jistě některý ze zastupitelů vystoupil a záměr zde budovat infrastrukturu, resp. inženýrské sítě by kritizoval jako nehospodárné nakládání s rozpočtem města. Tak tomu ovšem nebylo, žádný kritický hlas nezazněl. Inženýrské sítě na ulici Horní byly položkou schvalovaného rozpočtu, jehož návrh zastupitelé obdrželi a s nímž se seznámili.
  1. V prosinci 2009 zastupitelstvo schválilo rozpočet na rok 2010, ve kterém byly vyhrazeny prostředky na budování infrastruktury, resp. inženýrských sítí na ulici Horní. V této souvislosti je třeba zvážit otázku tzv. přetržky příčinné souvislosti. Skutkový děj popsaný ve skutkové větě obžaloby hovoří o tvrzeném jednání a tvrzeném následku, který byl důsledkem tohoto jednání. Konstrukce obžaloby je taková, že skutková věta tvrdí, že je zde přímá a nepřerušená příčinná souvislost mezi jednáním (hlasováním a nezakročením na zastupitelstvu konaném dne 02. 11. 2009) a vznikem škody (vycházející z ceny pozemků po vybudování komunikace a inženýrských sítí), která měla vznikat postupně od roku 2010 do roku 2012. Podmínkou since qua non pro uskutečnění výdaje, který má představovat tvrzenou škodu, bylo schválení rozpočtu na rok 2010, o kterém zastupitelstvo hlasovalo v prosinci 2009. Bez tohoto schválení by k uskutečnění tohoto výdaje nemohlo dojít, až na zastupitelstvu konaném v prosinci 2009 se rozhodlo, že je možné vynaložit prostředky na budování infrastruktury, resp. inženýrských sítí na ulici Horní. Zde dochází k přetržce příčinné souvislosti, když příčinou uskutečnění výdaje, který má tvořit tvrzenou škodu, není hlasování na zastupitelstvu konaném dne 02. 11. 2009, ale schváleni rozpočtu na zastupitelstvu konaném v prosinci 2009.
  1. Tedy je zde jednoznačná přetržka příčinné souvislosti dána tím, že v prosinci 2009 zastupitelstvo schválilo rozpočet na rok 2010, ve kterém vyhrazuje prostředky na vybudování komunikace a inženýrských sítí na ulici Horní, když bez takového vyhrazení peněžních prostředků by tato komunikace a tyto inženýrské sítě nemohly být obcí vybudovány, resp. financovány. Tedy rozhodnutí o schválení rozpočtu na rok 2010 je conditio sine qua non pro zhodnocení předmětných pozemků.
  1. Ovšem schválení rozpočtu zastupitelstvem je vrcholně politický akt, do něhož se promítají politické priority politické reprezentace obce, a tento akt není možné kriminalizovat. Komunální politika je mimochodem často právě o tom, kde se opraví chodníky nyní, kde později, kde se vybuduje infrastruktura nyní, kdy poději…
  1. Takže není správné, pokud obžaloba tvrdí, že mezi hlasováním a nezakročením na zastupitelstvu konaném dne 02. 11. 2009 a tvrzenou škodou podle obžaloby vznikající v letech 2010 až 2012 je přímá příčinná souvislost ve smyslu trestního práva.
  1. Kromě toho je zde možné vysledovat i další přetržky přímé příčinné souvislosti. Pokud nám obžaloba vytýká nezakročení proti schválení prodeje obecních pozemků na zastupitelstvu konaném dne 02. 11. 2009, v následujícím období zde různé osoby, včetně státního zástupce, mohly splnit zakročovací povinnost, jejímž splněním by se odvrátil tvrzený vznik tvrzené škody. Každé takové nesplnění zakročovací povinnosti v následujícím období tvoří další samostatnou přetržku příčinné souvislosti, a tedy brání naplnění objektivní stránky trestného činu.
  1. Zakročovací povinnost mohl splnit v podstatě kterýkoliv zastupitel hned v rámci jednání zastupitelstva konaného v prosinci 2009, při kterém se projednával a schvaloval rozpočet na rok 2010. Pokud se jedná o způsobení tvrzené škody, tak skutečnost, že zastupitelé při projednávání rozpočtu na rok 2010 nezasáhli a schválili prostředky určené na budování infrastruktury a inženýrských sítí na ulici Horní, způsobuje z hlediska vzniku následku (tvrzené škody) tzv. přetržku příčinné souvislosti. Schválení rozpočtu zastupitelstvem je však zcela jiný skutek, navíc politický akt, který nemůže být předmětem trestního řízení, přesto se jedná o okolnost mající za následek tzv. přetržku příčinné souvislosti. Uvedená skutečnost má samozřejmě vliv na běh promlčecí lhůty, když tato lhůta běží od první přetržky příčinné souvislosti.
  1. Ve shora uvedené souvislosti je třeba si uvědomit, že dne 02. 11. 2009 zastupitelstvo takřka jednomyslně schválilo prodej obecních pozemků na ulici Horní, a že v prosinci 2009 totéž zastupitelstvo schvalovalo rozpočet na rok 2010, ve kterém byly vyhrazeny prostředky na budování infrastruktury, resp. inženýrských sítí na ulici Horní. Na zastupitelstvu konaném v prosinci 2009 se přitom žádný zastupitel (ani opoziční) nepostavil a nevystoupil argumentem typu: „ když jsme jako zastupitelstvo rozhodli prodat pozemky za cenu 240 Kč a 190 Kč za jeden metr čtvereční, tak teď přece nyní nebudeme vynakládat rozpočtové prostředky města na budování inženýrských sítí k těmto pozemkům …“. Nic takového nezaznělo.
  1. Samotná diskuse k rozpočtu trvala dlouho, cca jednu hodinu, což je zřejmé z audiozáznamu, jehož přehrání budeme navrhovat k důkazu. Na audiozáznamu uslyšíme, že tehdejší primátorka Ing. Richtrová v úvodním slově říká, že předsedové všech klubů obdrželi detailní rozpis včetně zásobníků investičních akcí. Diskuse na zastupitelstvu byla velmi podrobná. Jeden z opozičních zastupitelů dokonce navrhuje další provozní úspory ve výši 9 milionů, aby se takto ušetřené prostředky mohly použít na investiční akce. O inženýrských sítích nepadlo ani jedno jediné slovo. Nikdo nezpochybňoval slova primátorky, že předsedové všech klubů obdrželi zásobníky investičních akcí.
  1. Uvedené zpochybňuje, resp. vylučuje tvrzení hlasujících, avšak neobviněných zastupitelů, že o ničem nevěděli. Nejpozději při projednávání rozpočtu na rok 2010 by si těchto souvislostí museli všimnout, pokud by je skutečně neznali již dříve. Nikdo však nic nezpochybňoval. Nikdo nezakročil. Proč? Jednoduše k tomu nebyl důvod. Jednalo se o politické rozhodnutí a současné výpovědi hlasujících, avšak neobviněných zastupitelů je jejich preventivní obhajobou.
  1. Nelze rozumně akceptovat, pokud by se tito neobvinění zastupitelé opět vymlouvali na to, že při projednání rozpočtu si tohoto výdaje nevšimli nebo že si skutečnosti nedali dohromady, a obžaloba by takovou výmluvu akceptovala, když u těch radních, kteří mají v kompetenci zcela jinou agendu, jako jsem byl v té době například já, takové nedání si skutečností do souvislosti netoleruje a rovnou hovoří o přímém úmyslu.
  1. Uvedený dvojí metr obžaloby by rovněž neodpovídal jejímu tvrzení o tom, že zastupitelé jsou osoby se zvláštní povinností hájit zájmy poškozeného. Údajné opakované nestudování podkladů pro zastupitelstvo ze strany hlasujících, avšak neobviněných zastupitelů, jejich údajná lhostejnost a jejich duchem nepřítomné sezení na jednání zastupitelstva a duchem nepřítomné zvedání ruky by neodpovídalo obžalobou tvrzené zvláštní povinnosti hájit zájmy poškozeného.

XVII.

  1. Orgánům přípravného řízení vytýkám předpojatý přístup k celé věci a zejména předpojatý přístup vůči mé osobě, když ze spisu jsem zjistil, že na úředních záznamech o podaných vysvětleních se, a to dokonce již před opatřením oprávněně kritizovaného znaleckého posudku Ing. Šmídy, na první straně v kolonce „Věc, jíž se vysvětlení týká“ uvádí „Pobucký zneužití pravomoci veřejného činitele – pozemky“. Uvedené markantně vyniká v případě úředního záznamu o podaném vysvětlení, které jsem v této věci podával já, kde v kolonce „Poměr osoby k věci“ se uvádí „Svědek“, s tím, že opět následuje kolonka „Věc, jíž se vysvětlení týká“, ve které se uvádí „Pobucký zneužití pravomoci veřejného činitele – pozemky“. To je důkaz o předpojatém a manipulativním přístupu orgánů přípravného řízení, které věc automaticky dávají za vinu výlučně mně, když neuvádějí alespoň „Pobucký a spol. …“

XVIII.

  1. Dále musím zmínit tu skutečnost, že v průběhu volebního období 2006 až 2010 jsem měl jakožto člen rady na starosti zcela jinou agendu, než je nakládání s obecním majetkem, investice či územní rozvoj. Mně byly svěřeny následující agendy: životní prostředí a zemědělství, výstavba obchvatu, informační technologie, ekonomický rozvoj, automobilka Hyundai a v průběhu volebního období i městská policie.
  1. Nelze mi tedy vůbec vytýkat nezajištění řádného zdůvodnění kupní ceny v materiálu předkládaném do zastupitelstva, když toto měl zajistit odborný a kompetentní aparát magistrátu, na který se, předpokládám, v tomto ohledu mohu spoléhat. Materiál předkládaný do zastupitelstva má tzv. košilku, ve které je obsaženo vyjádření jednotlivých zainteresovaných odborů magistrátu, mimo jiné i vyjádření právního odboru, když toto vyjádření právního odboru ani nenaznačilo, že by předkládaný materiál měl být z pohledu zákona jakkoliv problematický.
  1. Ostatně v souvislosti s otázkou zdůvodnění ceny je třeba si uvědomit, že forma či podoba tohoto zdůvodnění není v žádném předpise explicitně stanovena. Zákon o obcích ani jiný právní předpis neuvádí, jak má zdůvodnění jiné ceny než ceny obvyklé vypadat. Lze mít dokonce za to, že ceny, za které se tehdy prodával obecní majetek, byly zdůvodněny jaksi en bloc právě tou skutečností, že existoval městem stanovený ceník, resp. pravidla, podle kterých se postupovalo, což byla notorieta, když zastupitelé v přípravném řízení sami uváděli, že pro tyto účely existoval ceník.

XIX.

  1. Pokud se jedná o prodej obecních pozemků, je vhodné připomenout paralelu s prodejem obecních bytů nájemníkům. Tato paralela je totiž poměrně přiléhavá.
  1. Zastupitelstvo Frýdku-Místku na jaře 2009 rozhodlo o tom, že nájemníkům bytových domů na ulici I. J. Pešiny a na ulici Bezručova, které do té doby byly ve vlastnictví obce, budou tyto domy, resp. byty prodány. I tehdy se postupovalo podle ceníku, resp. pravidel města, přičemž nájemníci za tyto byty platili cenu rovnající se cca jedné třetině ceny podle znaleckého posudku, resp. ceny vyhláškové.
  1. Ze zvukového záznamu z jednání zastupitelstva zjistíme, že prodeji byli osobně přítomni zástupci nájemníků, kteří bydleli v těchto bytech. Hovořili zde o tom, že cena nemovitostí za posledního půl roku klesla o 15 až 20 procent, že se nacházíme uprostřed finanční krize. Dále žádali po městě snížit kupní cenu. Cena, kterou navrhovalo města, se jim zdála moc vysoká. Primátorka Ing. Eva Richtrová na zvukovém záznamu hovoří o typové ceně pro prodej bytu o velikosti 75 metrů čtverečných, 3+1, kdy cena dle vyhlášky pro oceňování ze dne 15. 04. 2009 činí 1.316.262 korun, cena dle znaleckého posudku pak činí 1.188.280 korun a cena navrhovaná městem pro prodej je 460.000 korun. Jedná se tedy o zhruba třetinovou cenu. Paní primátorka uvádí, že jsou jasně daná pravidla pro všechny, tedy jeden metr je za 5.500 korun. Žádné zdůvodnění ceny nižší, než byla cena obvyklá, nezaznělo a nebylo ani v podkladech.
  1. Konůpka, předseda zastupitelů za ODS a hlavní opoziční lídr, v diskuzi dokonce navrhuje snížit cenu o 20 procent na 4.400 korun za metr čtvereční. Po téměř půlhodinové diskuzi se nejprve hlasovalo o protinávrhu Ing. Konůpky, který podpořila jen opozice, následně o původním návrhu, který podpořila koalice a který následně vešel v platnost. Město navrhlo prodej bytů, přičemž rozdíl mezi nabízenou cenou a cenou nejvyšší, která byla uvedena na jednání zastupitelstva, činil 856.262 korun na jeden byt. Prodávaly se tři domy po 32 bytech, takže rozdíl v ceně byl cca 82.201.152 korun. Opoziční návrh by pak znamenal rozdíl cca 91.033.152 korun. Pokud bychom na tento prodej nahlíželi optikou obžaloby, pak opoziční zastupitelé se snažili způsobit městu škodu ve výši cca 90 milionů korun a koaliční zastupitelé pak škodu ve výši 80 milionů korun. Vždyť to je celé nesmysl.
  1. Tento prodej zde uvádím proto, aby si každý uvědomil, že prodeje nemovitostí s cenou pod znaleckým posudkem byly zcela běžné a normální a jednalo se o výkon politického rozhodnutí, za které by neměl být nikdo postihován trestním stíháním. Tím, kdo má rozhodovat o správnosti těchto rozhodnutí, jsou občané při volbách.
  1. Byla jasně dána pravidla pro prodej všech nemovitostí, zastupitelé o něm věděli a prodávali podle nich. Na zastupitelstvu se v rámci politického boje občas objevil někdo, kdo navrhnul ještě nižší cenu pro prodej nemovitosti. Nikdy se neobjevil návrh opačný.
  1. Obdobně se prodávaly bytové domy v Nové Osadě, na ulici K. Neumanna a na ulici J. Haška. Cena 5.500 korun za metr čtvereční, tedy cena nižší než cena obvyklá, v podkladech zdůvodněna nebyla. Vědělo se, že se postupuje podle ceníku města. Ostatně obdobným způsobem, tedy od města a za zlomkovou cenu, koupila byt i rodina Ing. R. V., který svým trestním oznámením odstartoval toto trestní řízení.
  1. Jaký je rozdíl při prodeji bytů a při prodeji pozemků? Žádný. Obojí jsou to nemovitosti, jedná se o nakládání s majetkem města a mělo by se postupovat vždy stejně. Podle předem stanovených pravidel. V roce 2009 byly nastaveny transparentně pravidla tak, že se vše prodávalo podle tabulkových cen, a ta platila pro všechny nemovitosti.
  1. Leckdo jistě bude namítat, že prodej obecních bytů nájemníkům je něco jiného než prodej obecních pozemků občanům. Naše město však nemělo povinnost tyto byty prodávat za takto zvýhodněnou cenu. Naše město si tyto byty mohlo ponechat nebo je mohlo prodat obdobným způsobem, jakým nedávno postupovala například státem ovládaná společnost ČEZ při prodeji 1300 bytů nacházejících se v Praze v městské části Písnice, ve kterých žili nájemníci, soukromé společnosti usídlené někde v daňovém ráji, která nájemníkům obratem dramaticky zvýšila nájemné. Takto bychom mohli postupovat i ve Frýdku-Místku, ale nečinili jsme tak. Naše obec je tu totiž pro lidi, pro své občany! Naše obec nemá v úmyslu své občany „ždímat“, jak by si to možná přál státní zástupce, který mi při podání vysvětlení radil, že obec má v těch částech města, ve kterých buduje infrastrukturu, místní občany zatížit daní či místním poplatkem. V takové obci, která by takto „ždímala“ své občany by pomalu nikdo nechtěl žít. Politická reprezentace ví, že je nezbytné naše občany udržet zde, případně nové občany sem přilákat. Obec nelze řídit jako firmu a při řízení obce nelze jako hlavní kritérium sledovat zisk! Obec potřebuje především lidi. Obec bez lidí? To není obec! Zájem města, aby pozemky získali občané k individuální výstavbě, nikoliv developeři ke spekulacím, považuji za naprosto legitimní.
  1. Obyvatelé jsou totiž pro obec tím vůbec nejcennějším kapitálem. Udržení obyvatel v obci má pro obec jednoznačně pozitivní efekty, a to například z hlediska příjmů z daně z nemovitosti, daně z příjmů fyzických osob nebo daně z příjmů právnických osob (fyzické osoby bydlící v postavených nemovitostech mohou být současně vlastníky právnických osob, které v obci zaměstnávají jiné fyzické osoby, jež odvádějí daně). Uvedené aspekty je třeba zohlednit při hodnocení toho, zda prodej předmětných pozemků byl pro obec výhodný či nikoliv.
  1. Prodejem pozemků byla v době ekonomické krize, která tehdy plně propukla, podpořena výstavba v obci, zaměstnanost, ekonomický ruch, a tedy i daňové příjmy obce. Pokud by se na hospodaření obce aplikovala kritéria, která už mnoho let ve všech možných trestních kauzách prosazuje státní zástupce, absolutně by se zastavil veškerý rozvoj obce. V takové obci by se zanedlouho bál kdokoliv rozhodnout o čemkoliv. Není vyloučeno, že státní zástupce se jednoho dne rozhodne zahájit trestní stíhání pro zdržení se hlasování, ve kterém může spatřovat nezakročení proti hrozící škodě. Fantazii se prostě meze nekladou!
  1. Abychom s odstupem času pochopili, čím město Frýdek-Místek a zastupitelé v době schvalování prodeje pozemků žili, je nutné se podívat na jednání zastupitelů v průběhu celého roku 2009. Od začátku roku 2009 se vedení města zabývalo probíhající ekonomickou krizí a jejím dopadem na hospodaření města. Rada města dne 16. 02. 2009 ustavila svým usnesením 7/73/2009 pracovní skupinu pro posouzení dopadu finanční krize na rozpočet statutárního města Frýdek-Místek. Na jednání zastupitelstva v dubnu roku 2009 se prací této skupiny zabývali zastupitelé, došlo například i ke zrušení Fondu propagace a reprezentace města, jako jedno z úsporných opatření. Tehdejší primátorka na tomto jednání hovoří o setkání zástupců obcí s ředitelem Finančního úřadu, dále pak o tom, že odhad výpadku z daňových příjmů města činí 50 až 60 milionů korun.
  1. Rada města dne 25. 05. 2009 projednala Zprávu o činnosti pracovní skupiny pro posouzení dopadu finanční krize (10/81/2009). Pracovní skupina doporučovala například následující opatření: Snížit daňové příjmy o 20 milionů korun, následně o 35 milionů korun, Zrušit Fond reprezentace a propagace, Zpracovat rozpočtový výhled na roky 2010 – 2011 s úsporami na všech odborech, městské policii a příspěvkových organizací, snížit výdaje na odboru dopravy o 18 milionů, investičním odboru o 18 milionů atd.
  1. Na jednání zastupitelstva v červnu 2009 byla opět řešena problematika finanční krize a jejich dopadů na chod města Frýdek-Místek.

XX.

  1. Když byly v roce 2009, ještě před vytýkaným hlasováním na radě, podepisovány nájemní smlouvy k předmětným pozemkům, nájemci, resp. zájemci o koupi pozemků, mohli legitimně očekávat, že obec bude při stanovení kupní ceny postupovat podle svého ceníku, resp. obcí nastavených pravidel, podle nichž se postupovalo při prodeji obecního majetku občanům. Jiný způsob stanovení ceny by u občanů následně po podpisu nájemní smlouvy mohl znamenat nepříjemné překvapení. Zpětně si dovoluji odhadnout, že i toto mohlo být důvodem rozhodnutí rady, už si na to jednání rady přesně nevzpomínám, když si pouze vybavuji, že jsem se pravděpodobně zdržel hlasování.
  1. V souvislosti s ceníkem obce si dovolím připomenout ustanovení § 35 odst. 2 zákona o obcích, ve kterém se mimo jiné stanoví: „… Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.“. Běžnou praxi, místní zvyklost, tedy postup podle ceníku, však státní zástupce nyní kriminalizuje.

XXI.

  1. Dalším aspektem tohoto případu je chybně zvolená právní klasifikace, když státní zástupce hovoří o úmyslných trestných činech. Podíváme-li se na obdobný případ, kdy byli obžalováni zastupitelé za prodej pozemků ve městě Liberec, kdy na jednání zastupitelstva tito zastupitelé byli upozorněni ústně, že se jedná o nezvykle nízkou cenu (ani ne třetinovou), s tím, že opoziční zastupitelé varovali, že se jedná o špatné hospodaření a mohlo by dojít k újmě na majetku města a ke spáchání trestného činu. V Liberci byla obžaloba vedena pro nedbalostní trestný čin. Věc prošla jak okresním (sp.zn. 3 T 32/2011), tak krajským soudem, dokonce existuje i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (5 Tdo 827/2012) v této věci, které hovoří ve prospěch obžalovaných, kteří byli následně osvobozeni.
  1. Paralela s tímto případem je následující. V Liberci byli zastupitelé před hlasováním upozorněni, ve Frýdku-Místku bylo v podkladech pro jednání zastupitelstva zaslaných každému zastupiteli výslovně uvedeno, jaká je cena dle znaleckého posudku. Nikomu ze zastupitelů se však prodej za cenu nižší, než je cena stanovená znaleckým posudkem, nezdál zvláštní ani podivný. V Liberci byli zastupitelé stíhání pro nedbalostní trestný čin, ve Frýdku-Místku jsme stíháni pro úmyslný trestný čin. Nikdy by to nemohl být v této kauze úmysl, navíc v případě trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele se vyžaduje existence zvláštní pohnuty, když zvláštní pohnutka je obligatorním znakem základní skutkové podstaty tohoto trestného činu. Státní zástupce by teoreticky mohl vést trestní stíhání a podat obžalobu maximálně pro nedbalostní trestný čin. To se mu ale nehodilo, protože kdyby vytýkané jednání klasifikoval jako nedbalostní trestný čin, pak by byl prodej pozemků z roku 2009 již dávno promlčen, nebyla by žádná kauza a dnes bychom zde nestáli.
  1. Dnes tvrdit, že zde byl nějaký úmysl členů rady někoho poškodit nebo někomu poskytnout neoprávněný prospěch, je lichým obviněním. Z prodeje obecních pozemků neměl prospěch žádný z členů rady nebo jemu příbuzná osoba.
  2. Pokud obžaloba na straně 2 uvádí, že obžalovaní jednali „… vědomi si, že svým postupem nevyhnutelně způsobí škodu městu Frýdek-Místek … a prospěch osobám kupujícím … “, tak s ohledem na skutečnost, že původní zájemci o pozemky Lenka Čubová, Tomáš Vojtovič a Ing. Seltenreich se nakonec rozhodli pozemky nekoupit, nebyl vznik obžalobou tvrzené škody v žádném případě nevyhnutelný, jak tvrdí státní zástupce. Jedná se o další argument, že když už, tak se mohlo jednat maximálně o nedbalost, kdy pachatel bez přiměřených důvodů spoléhá na to, že chráněný zájem nebude porušen ani ohrožen. Ostatně skutečnost, že Tomáš Vojtovič, Lenka Čubová a Ing. Seltenreich nakonec městem nastavené podmínky (základová deska a obvodové zdivo do stanovené výše) nesplnili, a předmětné pozemky tak nekoupili, nenasvědčuje tomu, že by celkové podmínky byly pro zájemce o pozemky nastaveny tak výhodně a pro město tak nevýhodně, jak tvrdí obžaloba.
  1. Obžaloba tvrdí, že jsme jakožto zastupitelé jednali coby osoby se zvláštní povinností hájit zájmy poškozeného. Tento znak kvalifikované skutkové podstaty trestného činu porušování povinnosti pří správě cizího majetku však nemůže být dán, když zastupitel není osobou se zvláštní povinností hájit zájmy poškozeného, ale maximálně osobou s obecnou povinností hájit zájmy poškozeného. Připomínám případ obžalovaných zastupitelů obce Hladké Životice vedený u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp.zn. 4 T 108/2012 a u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 7 To 214/2014. Tito zastupitelé byli obžalování pro tvrzený nevýhodný prodej obecních pozemků (5, resp. 50 korun za metr čtvereční), avšak ani obžaloba, ani rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně netvrdily, že by tito zastupitelé jednali jako osoby se zvláštní povinností hájit zájmy poškozeného. Tento případ nakonec dopadl tak, že Krajský soud v Ostravě zastupitele obžaloby zprostil, neboť vytýkané jednání není trestným činem. Tedy obžaloba uvedenou kvalifikační okolnost (čin spáchán osobou se zvláštní povinností hájit zájmy poškozeného) toliko tvrdí, avšak neodůvodňuje relevantními argumenty.
  1. Pokládám si tuto otázku: Pokud obžaloba (viz zvolená právní kvalifikace) tvrdí, že zastupitelé jsou osobami se zvláštní (nikoliv pouze obecnou) povinností hájit zájmy poškozeného, jak je možné, že státní zástupce nedovozuje žádné trestněprávní důsledky z toho, že neobvinění zastupitelé hlasující „pro návrh“ jakožto údajné osoby se zvláštní povinností hájit zájmy poškozeného pro ně potřebné informace nezjišťovali a nenechali si od odborného aparátu magistrátu každý bod jednání zastupitelstva pečlivě vysvětlit, pokud dnes tvrdí, že neměli všechny potřebné informace? Jak je možné, že státní zástupce nedovozuje žádné trestněprávní důsledky z toho, že neobvinění zastupitelé nehlasující „pro návrh“ (jeden se zdržel hlasování, dva nehlasovali vůbec) jakožto údajné osoby se zvláštní povinností hájit zájmy poškozeného nezakročili proti přijetí usnesení, když měli pochybnosti o ceně, jak to uvedl v přípravném řízení Ing. Michal Hájek?
  1. Pokud se jedná o právní kvalifikaci zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 trestního zákona, připomínám, že tato právní kvalifikace jednak nemá svou nedbalostní alternativu, jednak již v základní skutkové podstatě vyžaduje zvláštní pohnutku pachatele spočívající v tom, že svou pravomoc vykonává způsobem odporujícím zákonu v úmyslu způsobit jinému škodu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Žádná taková pohnutka zde není dána, nehledě na to, že jsem v žádném případě nevykonával své pravomoci způsobem odporujícím zákonu. Jakým konkrétním krokem jsem měl podle obžaloby porušit zákon, navíc úmyslně. Tvrdím, že obžaloba vykazuje vážný rozpor mezi skutkovou větou a právní větou.
  1. Pokud radní na jednání rady dali přednost ceně podle ceníku schváleného majetkovou komisí, když na vytváření pravidel obsažených v tomto ceníku se podíleli odborníci, resp. osoby znalé, před cenou podle znaleckého posudku Ing. Loupa, tak v této souvislosti by se opět mohlo jednat maximálně o nedbalost, pokud by se následně ukázalo, že ceny podle ceníku města jsou méně přesné než ceny podle znaleckého posudku Ing. Loupa. Jedná se o další argument vylučující kvalifikaci zvolenou obžalobou.
  1. V daném případě by se teoreticky maximálně mohlo jednat o vědomou nedbalost. K vědomé nedbalosti trestní zákoník uvádí: „bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí“. Pokud je zde rozpor mezi ceníkem obce, který se opíral o odborné podklady, a znaleckým posudkem Ing. Loupa, a zastupitelé dají přednost ceníku a spoléhají se na to, že je přesnější, tak případný omyl v tomto úsudku může být kryt nejvýše nedbalostí. V době hlasování zastupitelstva konaného dne 02. 11. 2009 nebylo vůbec jisté, že v rozpočtu budou vyhrazeny prostředky na inženýrské sítě, resp. že rozpočet s touto položkou bude zastupitelstvem schválen. Jedná se o další argument pro absenci úmyslu.

XXII.

  1. Na závěr se musím krátce zmínit k mým pochybnostem o nezaujatosti pana státního zástupce. Ten již v minulosti deklaroval své politické preference, a to v rámci svých aktivit na tzv. sociálních sítích, když tyto jeho aktivity bezesporu mají politický podtext. V těchto souvislostech se jeví jako žádoucí připomenout znepokojující skutečnosti, které se týkají počínání pana státního zástupce.
  1. Pan státní zástupce totiž v minulosti na facebookových stránkách politického hnutí ANO přidával tzv. lajky pod příspěvky tohoto politického hnutí. Je třeba připomenout, že politické hnutí ANO vedl ve Frýdku-Místku do komunálních voleb v roce 2014 Ing. R. V., jenž podával trestní oznámení v této věci, když v důsledku tohoto jeho trestního oznámení je nyní vedeno toto trestní řízení. Můj obhájce do spisu založil vyjádření k této problematice, když přílohou tohoto vyjádření jsou notářské zápisy ověřující skutečnosti, že pan státní zástupce tzv. lajkoval opakovaně příspěvky na facebookových stránkách politického hnutí ANO. Na toto vyjádření plně odkazuji. Aktivita pana státního zástupce na facebookových stránkách politického hnutí ANO tedy nemůže být, resp. nepochybně není věcí náhody či omylu.
  1. Mám vážné pochybnosti o tom, zda pan státní zástupce není přespříliš politicky angažován, když tato jeho angažovanost bezesporu může negativním způsobem ovlivňovat schopnost tohoto státního zástupce přistupovat k celé věci objektivně, nestranně a nepředpojatě.

XXIII.

  1. Pochopitelně se cítím zcela nevinen a navrhuji, abych byl zproštěn podané obžaloby nebo aby trestní stíhání bylo zastaveno. To je vše, co jsem chtěl v tuto chvíli uvést, a nyní využívám svého práva a zatím dále ve věci vypovídat nechci a nebudu.

 

Mgr. Michal Pobucký, DiS.